Rezervujte ubytování na tel.:
+420 412 554 286
Rezervace ubytování online.

Doporučujeme

Hotel Bellevue
Cena od: 500 Kč os./noc
Apartmá Pštrosí farma Zbyny
Cena od: 300 Kč os./noc
Apartmá Vila Terezie
Cena od: 540 Kč os./noc
Hotel Bezděz
Cena od: 733 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že zámek Telč nabízí exotickou „výpravu“ na Černý kontinent? Ve zdejším Africkém sále jsou shromážděny trofeje z tohoto světadílu. Mimo jiné uvidíte sloní ucho či obrovský kel.



Historie Doks

Stěžejní význam pro Doksy mělo založení Velkého rybníka Karlem IV. v roce 1376. Ve stejném roce Doksy získaly městská privilegia: týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo, právo mílové a soudní pravomoc s pranýřem.

V 16. století se Doksy staly centrem tzv. dokského panství, které vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Majitelem se stal Jan z Vartemberka, který postavil koncem 16. století v Doksech panský dvůr a zámek. Jan odkoupil druhou část rozděleného panství od císaře Rudolfa II. za 22 tisíc kop grošů a opět ho spojil.

Třicetiletá válka

Pozdější majitel, Václav Berka z Dubé musel jako přívrženec českého stavovského odboje v letech 1618 – 1620 po bitvě na Bílé hoře uprchnout ze země.

Třicetiletá válka přispěla k vyklidňování širokých oblastí po celých Čechách. Rekatolizace donutila uprchnout mnoho lidí a na jejich místo přišli převážně Němci. Protestanti, kteří zůstali, si v okolních lesích zbudovali své svatyně, tzv. Pusté (Psí) kostely. Jejich zbytky jsou dodnes k vidění především v Hradčanských stěnách.

Majetek Jana z Vartemberka se dostal do rukou Albrechta z Valdštejna, který ho začlenil do svého Frýdlantského vévodství. Albrecht zemřel násilnou smrtí v roce 1634 a panství si rozdělili jeho vrahové. Doksy se dostaly irskému plukovníkovi Walteru Buttlerovi. Valdštejnové získali Doksy opět v roce 1680 a spravovali je až do roku 1945.

Doba barokní

V době baroka město podstatně změnilo svou podobu. V jihovýchodní části náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje a severně od náměstí tzv. Hospitálek, dnes Muzeum Karla Hynka Máchy, ve středu náměstí byl vztyčen mariánský sloup.

Velkou ránu představovaly pro Doksy prusko-rakouské války v 18. století. Obyvatelé se před plenícím vojskem skrývali v jeskyních. Známá je v této souvislosti Braniborská jeskyně. Na skalním převisu je zřetelný nápis z 21.12. 1741, který informuje o tomto úkrytu. Dalším zásahem do života města byl hladomor, na který zemřelo pouze na Doksku 1200 lidí, a zničující požár v roce 1750. Doksy zůstaly po těchto událostech tak zničené, že jim císař Josef II. dále nepotvrdil jejich městská privilegia.

19. století

Na lepší časy se v Doksech začalo blýskat v prvním desetiletí 19. století, kdy české země prožívaly konjunkturu textilního průmyslu. František Wünsche, syn místního mlynáře, toho využil a v roce 1813 postavil na Továrním vrchu v Doksech kartounku. Pro její zaměstnance nechal vybudovat celou čtvrť přízemních dřevěných domků, tzv. Malou stranu. S přílivem nových obyvatel souvisí i nárůst počtu hospod.

Po období průmyslové konjuktury se Doksy ve 2. polovině 19. století vrátily zpět k zemědělství. Rozvoj nastal především v pěstování chmele, chovu dobytka, rybníkářství a zpracování dřeva.

Roku 1852 byla v západní části náměstí postavena radnice a roku 1845 na severovýchodním konci náměstí jednopatrová škola.

Počátkem 80. let 19. století začínají být Doksy vyhledávaným místem odpočinku. Lékaři doporučují zdejší zdravý vzduch a léčivé bahno. Doksy se pomalu mění na rekreační a lázeňské městečko.

Vrcholu popularity dosahují Doksy po první světové válce. Hovoří se o nich dokonce jako o severočeské riviéře. V roce 1928 je na jižním břehu Velkého rybníka zřízena rozlehlá pláž, rozmáhá se výstavba hotelů a penzionů.

Lázně byly zrušeny v padesátých letech 20. století. Městečko však zůstalo oblíbeným výletním cílem tisíce návštěvníků a známým rekreačním centrem.